HRAVĚ HISTORIÍ

 

Bývalý klášter klarisek, bývalý hospodářský dvůr

Našim cílem bylo vytvořit expozici, která nebude postavena na klasickém modelu výstavních prostor. Šlo nám především o to, aby návštěvníci informace sami získávali, skrze různé aktivity. Interaktivní přístup poznávání se v současné době těší velké oblibě. O tom svědčí i velký zájem návštěvníků, kteří Interaktivní expozici lidských dovedností, umu našich předků, vyhledávají a mnohdy se opakovaně vrací.

Tematicky zařízené místnosti přibližují lidem řemesla, tradiční znalosti středověkých klášterů a život šlechty v době gotiky a renesance. V alchymistické dílně je možné míchat lektvary, jinde lze zkoušet kostýmy, vyrábět bylinné olejíčky, malovat přes šablony nebo třeba psát husím brkem. Pro nejmenší máme otevřenou hernu, plnou tradičních hraček a jistě je zaujme také strašidelný Danse Macabre v podkrovní části expozice. Na půdě je zároveň umístěn i jeden z největších skvostů expozice, a to veliký model historického centra města Český Krumlov.

Jelikož bychom si přáli, aby i opakovaná návštěva Klášterů přinášela lidem nové zážitky, tvůrčí činnosti budeme sezónně obměňovat. Návštěvník má příležitost vždy vytvářet něco nového.

Potenciál expozičních prostor chceme využít i pro pořádání tvůrčích workshopů. Velmi se nám osvědčily akce zaměřené na bylinky a jejich zpracování. Na programu se dále objeví i výroba mýdla a jiné kreativní kurzy.

Po interaktivní expozici navštívíte expozici pivovarnictví, která hravě i interaktivně představuje středověkou výrobu piva. Pivovary původně vznikaly právě v klášterech. Osahat si můžete středověké náčiní, různé druhy sladu a dočíst se o původně řídké a málo prokvašené kaši a jejím postupným zdokonalováním.

Interaktivní expozice je bezbariérově přístupná z části, bezbariérový přístup není umožněn do sklepa a na půdu. Expozice pivovarnictví není bezbariérově přístupná.

__________________________________________________________________________________________________

Fotografie z expozice

__________________________________________________________________________________________________

ZAJÍMAVOSTI Z EXPOZICE

SKLÍZENÍ POTRAVIN A NÁSLEDNÉ UCHOVÁNÍ

Tato subexpozice návštěvníkům představuje, jak ve středověku fungovalo sklízení potravin a jeho následné uchování. Ve středověku se pěstovalo především obilí a sklízelo se srpy, na trávu se používaly kosy. Mlácení obilí probíhalo pomocí holí či cepů. Obilí a další potraviny se skladovaly v jámách asi 2 metry hlubokých a o průměru cca 2 metry. Ty se naplnily obilím, které se upěchovalo, a jáma se zaházela. Bez přístupu vzduchu tak vydrželo i několik let. Pro větší účinek se jámy vypalovaly slámou, stěny se zpevňovaly proutím.

Rovněž se pěstovalo ovoce a zelenina: hrách, čočka, boby, řepa, zelí, kapusta, cibule, česnek, mrkev, celer, okurky, ředkev aj. Z koření užívali především majoránku a kmín. Z ovoce se pěstovaly jablka, hrušky, slívy, třešně, višně, broskve, ořechy, švestky. I zde má možnost návštěvník seznámit se s možnostmi skladování jednotlivých druhů ovoce a zeleniny (dřevěné přepravky, keramické nádoby na kysané zelí, písek pro kořenovou zeleninu). Součástí expozice jsou repliky středověkých nástrojů, které si návštěvníci mohou vyzkoušet (cepy, žernov, ruchadlo, trakař).

__________________________________________________________________________________________________

ALCHYMISTICKÁ LABORATOŘ

Alchymie v českých zemích dosáhla největšího věhlasu v období vlády císaře Rudolfa II., kdy také Praha byla "hlavním městem" alchymie té doby a někdy proto v této souvislosti bývá označována jako "středověká Alexandrie". Vedle císaře Rudolfa II. to byl ale Vilém z Rožmberka, který se stal nejvýznamnějším mecenášem tzv. věd hermetických, zejména pak alchymie. Kolem rožmberského dvora vzniká v podstatě druhé centrum hermetických a alchymistických snah. Známí i méně známí zanícení badatelé, ale i prohnaní podvodníčci laborují nejen v pražském rožmberském paláci, ale i na různých místech Vilémova jihočeského dominia - na Třeboni, v Prachaticích, zejména však v Českém Krumlově, který bývá nazýván jihočeskou Mekkou alchymistů.
Alchymistická dílna představuje návštěvníkům dobové vybavení laboratoře nezbytné pro badatelské úkony.

__________________________________________________________________________________________________

DOMÁCÍ ŽIVOT ŠLECHTY V GOTICE

Život šlechtice ve středověku, to nebyly pouze bitvy a plesy, ale též obyčejné lidské starosti a radosti. Gotická místnost demonstruje část osobního prostoru šlechtice s jeho oblíbenými předměty - předměty denní potřeby, jeho šatstvem, zbraněmi apod. Návštěvník si může vyzkoušet, jak se asi cítil šlechtic ve svém domácím prostředí, má možnost posadit se na jeho sesli, podívat se do jeho truhly, vzít do ruky jednotlivé předměty, se kterými přicházel středověký člověk z této vrstvy do denního kontaktu a přiblížit tak návštěvníkům středověkou atmosféru.
Návštěvníci si mohou mimo jiné vyzkoušet drátěnou košili a potěžkat meč a štít.

__________________________________________________________________________________________________

DOMÁCÍ ŽIVOT ŠLECHTY V RENESANCI

Nahlédnutí do běžného života ženské části šlechtické domácnosti - co mohlo zajímat a bavit šlechtičny, jak trávily svůj čas, jaké byly jejich radosti a jaké starosti, to vše představuje návštěvníkovi část osobního prostoru renesanční dámy s jejími oblíbenými předměty, šatstvem, vyšíváním, parfémy, šperky apod.
Návštěvník má opět možnost se v místnosti posadit a na chvíli si přivlastnit dobu dávno minulou nebo prozkoumat, co kdysi ukrývaly truhlice či vyzkoušet libé vůně parfémů a naučit se různé techniky vyšívání.

__________________________________________________________________________________________________

SKLADOVÁNÍ BYLIN A LÉČITELSTVÍ

Tato subexpozice představuje návštěvníkům širokou škálu běžně pěstovaných bylin a jejich skladování. Středověké kláštery byly nositeli civilizace, kultury, vědění a jejich prostřednictvím se šířilo povědomí o jejich užívání.
Prostřednictvím nově zakládaných klášterních fundací se do oblastí za Alpami dostávaly léčivé byliny nepůvodní, jejichž domovinou bylo např. Středomoří. Ve středověké kosmetice se užívala celá řada bylin, které se představí návštěvníkům vyobrazením ve středověkých herbářích a v dalších ikonografických materiálech. Součástí jsou též vzorky středověkých bylin včetně bylin orientálních.

Navštěvníci mohou prověřit své čichové a hmatové dovednosti prostřednictvím interaktivních prvků a dokonce si namíchat vlastní bylinkový čaj.

__________________________________________________________________________________________________

UMĚNÍ VÝROBY SVÍČEK A MÝDEL

Lidská zručnost sahá až do dob dávno minulých. Seznamte se s procesem výroby svíček a vyzkoušejte jejich barvení a vyřezávání. Přivoňte k přírodním bylinkovým mýdlům, poznejte tajemství jejich vzniku a zkuste si umýt ruce mýdlem obaleným ovčí vlnou.

__________________________________________________________________________________________________

KNIHTISK A ŠABLONOVÁ MALBA

Tato část expozice seznamuje návštěvníky s knižní kulturou pozdně středověké a novověké Evropy. Vynález knihtisku v polovině 15. století nejen usnadnil šíření textů a překladů Bible v národních jazycích, ale rovněž přispěl k šíření humanistických myšlenek a nového pohledu na člověka, podle ideálů formulovaných italskými renesančními intelektuály.
Expozice návštěvníky seznamuje s technikou tisku, s typy a formami prvotisků a s největšími knižními „bestsellery“ přelomu 15. a 16. století, jež se často rekrutovaly z tehdy velice populárního žánru démonologické literatury.

__________________________________________________________________________________________________

ILUMINÁTORSKÁ DÍLNA

Interaktivní expozice představí návštěvníkům typickou řemeslnou činnost provozovanou ve středověkých klášterech, kterou je písařská dílna (skriptorium), na níž navazuje iluminátorská dílna. Klášterní skriptoria ve středověku patřila až do dob vrcholného středověku k exkluzivním producentům písemných materiálů všeho druhu (právní listiny, opisy úředních listin, teologické traktáty, liturgické knihy atd.). V klášterech se od raného středověku koncentrovala veškerá tehdejší vzdělanost a mniši byli mnohdy jediní gramotní lidé v tehdejší společnosti. Další část expozice je věnována fenoménu otisku a reprodukce jako takové. Zajímavostí je především šablonová malba (od středověku po 20. století) s využitím unikátních dochovaných příkladů přímo v areálu kláštera. Jak řemeslo písařské, tak umění šablonové výmalby můžete vyzkoušet ve skriptoriu u dobových písařskch pultů.

__________________________________________________________________________________________________

STŘEDOVĚKÉ HRAČKY A VYNÁLEZY

Expozice pojednává o trávení volného času ve středověku. Součástí herny jsou nejen středověké hry, ale i dobové hračky, které jsou volně přístupné především dětským návštěvníkům. Středověké děti si hrály především s hračkami v podobě koní pro chlapce a panenek pro děvčata, ručně vyrobenými hudebními nástroji (řehtačky, rolničky), loutkami a stavebnicemi z přírodních materiálů.
Jednou z možností trávení volného času bylo také vynalézání a výroba různých interaktivních hraček a hříček, kterými se lidé bavili. K nejslavnějším inovátorům středověku a renesance patřil Leonardo da Vinci, jehož mechanické vynálezy předjímají moderní stroje. Interaktivní expozice je věnována hračkám a vynálezům a přibližuje dětem i dospělým kromě středověkých dětských hraček některé důmyslné nápady Leonarda da Vinciho v podobě dřevěných replik, sestavených na základě dochovaných plánů, náčrtů a schémat.

__________________________________________________________________________________________________

EXPOZICE PIVOVARNICTVÍ

V této expozici se návštěvník může seznámit se středověkým způsobem výroby piva a historií s tímto tématem spjatou.Od raného středověku se pivo vyrábělo jen v malém a podomácku. První skutečné pivovary vznikaly až později v klášterech. Středověké pivo se od toho dnešního podstatně lišilo. Zpočátku se jednalo o řídkou a málo prokvašenou kaši, která se postupným zkvalitňováním výroby měnila ve skutečný mok. Pivo bylo husté, kalné a představovalo významnou složku výživy. Důležitou ingrediencí pro výrobu piva byl chmel. Chmel se pěstoval na klášterních zahradách a pak také na malých klášterních chmelnicích. Od 13. století začaly vznikat chmelnice také v okolí měst. K výrobě piva byla potřeba voda a slad z pšenice nebo ječmene.

Vaření piva pro potřeby vrchnosti lze v Českém Krumlově předpokládat od založení hradu ve 13. století. Pivovar a sladovna stávaly do roku 1560 na IV. nádvoří zámku, před Plášťovým mostem na straně k městu. Vařilo se v něm pivo z ječných i pšeničných sladů, ředina a patoky pro minority, služebnictvo, robotující poddané a jiné. Nepochybně se ve městě vařilo pivo od 14. století. V roce 1347 udělil Petr I. z Rožmberka Krumlovským mílové právo na krčmy i pivovar a město pak dostalo od vrchnosti v roce 1388 též řád pro prodej piva. V 18. století fungovaly ve městě již čtyři pivovary. Část expozice je věnována historii českokrumlovských hospod s vystavenými krčmářskými nádobami, jako jsou pivní poháry, korbele, pivní láhve a prezentaci archivní fotodokumentace hostinců starého Č. Krumlova. V další části bude mít návštěvník možnost vidět ukázky výroby sladu a ingrediencí pro výrobu piva tj. vodu, chmel, kvasnice a další, někdy i velice nezvyklé přísady do piva, jako je koření či byliny. Kromě výroby sladu zde budou k vidění i ukázky jednotlivých druhů sladu v ošatkách, v prostorách jsou též zachyceny hlavní technologické fáze výroby sladu a taktéž varna, včetně výrobního zařízení.

 

 

                                      

_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

     

 

› Zásady ochrany osobních údajů.

› Přihlašte se k odběru klášterních novinek.