Klášterní museum 
Umění, historie
 & architektura

Klášterní museum je unikátní komplex klášterů, v historickém centru Českého Krumlova

Vstupenky

Bohatá historie a kultura na dosah

Kláštery v historickém centru Českého Krumlova se řadí mezi nejvýznamnější a nejzajímavější středověké klášterní areály ve střední Evropě. Tento unikátní komplex byl založen v roce 1350 mocným českým rodem Rožmberků jako sdružený klášter minoritů a klarisek, k nimž zanedlouho přibyly laické sestry bekyně. Vznikl tak unikátně zachovaný soubor trojklášteří z poloviny 14. století, který se rozkládá na téměř pětině historického jádra města a je po zámku druhým největším a nejvýznamnějším památkovým objektem v Českém Krumlově. Klášterní museum odkrývá návštěvníkům příběh tohoto výjimečného areálu a zároveň prezentuje život a umění v autentickém prostředí jednoho ze tří klášterů, v bývalém mužském klášteře minoritů, který je od roku 1998 společně s klášterním kostelem a zahradami ve vlastnictví Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou.

Architektonické skvosty
Obdivujte architektonické skvosty kostela a procházejte se po historických prostorech.

Bohatá historie a kultura na dosah
Klášterní kostel

Klášterní kostel

Duchovním centrem klášterního komplexu je středověký kostel Božího Těla a Panny Marie, který byl v průběhu 17. století výrazně barokně přestavěn a bohatě vybaven mobiliářem. Vzhledem k jeho významné liturgické funkci uprostřed sdruženého kláštera minoritů a klarisek zaujme zcela unikátní dispozicí sloužící po staletí oběma církevním řádům, krumlovským měšťanům a šlechtickým rodům Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů. Na severní stěně kostela se nachází jedno z nejcennějších a nejstarších gotických uměleckých děl klášterního komplexu, sousoší Piety z roku 1360 umístěné v barokním privilegovaném oltáři, a rozsáhlá středověká nástěnná výmalba připomínající zaniklou gotickou kruchtu klarisek.
Krumlovská madona

Krumlovská madona

Mezi nejslavnější díla tzv. krásného slohu se řadí Krumlovská madona z let 1390–1400, kterou roku 1913 zakoupila v Českém Krumlově rakouská státní galerie a dnes je vystavena ve sbírkách Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Ikonické dílo české gotiky vzniklo v Praze na objednávku rodu Rožmberků a mezi potencionální místa původního umístění v Českém Krumlově patří kromě hradní kaple a kostela sv. Víta především zaniklá gotická kruchta klarisek v klášterním kostele. Nejznámější dobovou varietou Krumlovské madony je Hallstattská madona z roku 1400, kterou v roce 1924 zakoupila jako náhradu československá vláda a dnes je vystavena v Národní galerii v Praze. Pro Klášterní museum vznikla roku 2015 kopie Hallstattské madony, která symbolicky připomíná prodej Krumlovské madony do Vídně i její rakouské variety do Prahy.

Lunetové obrazy

Lunetové obrazy

Rozsáhlý barokní cyklus olejomaleb na plátně vyprávějící zázračný život svatého Františka z Assisi patří k nejstarším světeckým cyklům v českých zemí a tvoří výraznou dominantu křížové chodby. Obrazy široké přes čtyři metry a vsazené do jednotlivých lunet pochází z let 1657–1667. Autorem nejstarších a umělecky nejzdařilejších děl je dvorní eggenberský malíř Jan Melichar Otto. Vznik cyklu je spojen s působením Arcibratrstva svatého Františka Serafínského, jehož členové patřili mezi hlavní donátory a zadavatele unikátního souboru děl. Z rozsáhlého vyprávěcího cyklu se dodnes zachovalo osmnáct obrazů, které jsou plné postav, andělů, ďáblů, zvířat, krajin, architektury a především fantastických příběhů popisujících ctnostný život jednoho z nejslavnějších a nejvýznamnějších světců.
Křížová chodba

Křížová chodba

Pozdně gotická křížová chodba z let 1500–1515 patří k nejkrásnějším architektonickým skvostům v Českém Krumlově. Impozantní prostor zaklenutý síťovou klenbou zaujme především čtyřmi tordovanými sloupy ve dvoulodí, kružbovými okny s nejrůznějšími geometrickými motivy, fragmenty středověkých nástěnných maleb a monumentální dřevěnou sochou Ukřižovaného z roku 1520. Centrem křížové chodby je rajský dvůr, kde byla v letech 1687–1688 postavena kaple Panny Marie Einsiedelnské s hojně uctívanou sochou černé madony. Barokní kaple je kopií nejproslulejšího švýcarského poutního místa v Einsiedelnu a minoritskému klášteru ji darovala kněžna Marie Ernestina ze Schwarzenbergu.
Barokní obrazárna

Barokní obrazárna

Obrazová galerie prezentuje dvanáct olejomaleb na plátně, které byly v průběhu 17. a 18. století vytvořeny pro bývalý minoritský klášter či klášterní kostel Božího Těla a Panny Marie za vlády šlechtických rodů Eggenbergů a Schwarzenbergů. Hlavní dominantou chodby je oltářní obraz Zvěstování Páně z roku 1679 od dvorního malíře Matyáše Leithnera. Dílo se nacházelo do poloviny 18. století na hlavním oltáři v klášterním kostele. Ze stejné doby pocházejí i portréty svatého Františka z Assisi a svaté Kláry, které namaloval v roce 1688 malíř Jindřich de Veerle. Oba umělci pocházející z Rakouska pracovali na krumlovském dvoře pro Jana Kristiána z Eggenbergu a Marii Ernestinu ze Schwarzenbergu. Tito významní donátoři kláštera věnovali dokonce do klášterního refektáře (jídelny) své portréty v životní velikosti.
Klášterní lapidárium

Klášterní lapidárium

Hlavní dominantou gotického sklepa jsou dva významné kamenné náhrobky z 16. století, zdobené erby a českými nápisy. Větší žulový kámen patří člence rožmberského fraucimoru Anně Vojířové, která zemřela v roce 1599. Její tělo bylo pohřbeno v kapli svatého Wolfganga, v jejíž podlaze se tento náhrobní kámen nacházel. Menší náhrobní kámen z dioritu patří rytíři a váženému rožmberskému úředníkovi Václavu Metelskému z Feldorfu, který zemřel v roce 1550. Náhrobní kámen v 17. století minorité druhotně použili jako podložní desku letní kuchyně v zadní klášterní zahradě při kapli svatého Wolfganga.

Kaple sv. Wolfganga

Kaple svatého Wolfganga patří mezi nejcennější a nejautentičtější sakrální prostory klášterního areálu. Kaple je unikátní svojí komplexně zachovanou středověkou nástěnnou výmalbou z druhé poloviny 15. století a monumentální dřevěnou sochou svatého Wolfganga z let 1450–1460. Výjimečný sakrální prostor vznikl už v druhé polovině 14. století jako kapitulní síň a sloužil k pravidelnému shromažďování mnichů. Rozsáhlá pozdně gotická přestavba v druhé polovině 15. století vyvrcholila přeměnou bývalé kapitulní síně na kapli svatého Wolfganga, kterou roku 1491 vysvětil kamínský biskup Benedikt z Valdštejna. V interiéru kaple se na stropě nachází částečně dochovaná rokoková výmalba z roku 1781 od malíře Jana Václava Tschöppera.

Kaple sv. Wolfganga

Galerie obrázků

Prohlédněte si naše nejlepší fotografie z musea a kostela.

Nastavení soukromí:

Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací o výkonu a používání webu, zajištění fungování funkcí ze sociálních médií a ke zlepšení a přizpůsobení obsahu. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas, který nám udělíte kliknutím na volbu „Souhlasím se vším“. Své preference můžete snadno upravit kliknutím na volbu „Podrobné nastavení“.

Povolujete: